2.

Rituál :)

                               Dům ve kterém nyní bydlím

Ahojky, zdravím z Plymouthu. Připadám si tu jako Alenka v říši divů jelikož tu je vše zvláštní a nepopsatelné.   Nyní vám popíšu můj každodenní rituál...:) 

Můj raní budíček je kolem 7 hodiny ráno, což je přijatelné a já jsem za to ráda, připravím sama sebe a jdu nahoru do kuchyně připravit snídani pro Elisu. Obvykle si dává vafle s javorovým sirupem. Po snídani si vyčistí zuby, učešu jí vlasy a s Robertem a Emily (mamka s tatkou), jede do školy. V 7:45 jdu vzbudit Ellu, připravím jí snídani (Cheerios bez medu nebo vafle) a jdu vzbudit dvojčata s tím že jí vyzvednu věci na sebe. Dvojčatům dám hned po probuzení do ruky lahvičky s mlékem. Všechny oblíknu, učešu, vyčistím zuby a vyrážíme odvézt Ellu do školky. 

Ella chodí do školky asi 15 minut cesty autem od domu, všichni si vystoupí z auta, odvedu Ellu do školky, podepíšu se a jedu s dvojčatama domů nebo si hrát na hřiště. Následuje svačina, hraní her a pak oběd. Ve 12:15 vyzvednu Ellu ze školky a jedem domu si opět hrát nebo do parku na prolézačky. V půl 3 vyzvedávám Elisu ze školy a jedem si opět hrát na hřiště nebo domů..:) kolem 5-půl 6 je večeře kterou obvykle vaří HM, HD nebo se něco objednává. Kolem doby večeře mi končí práce a já si konečně můžu jít odpočinout..:) Vypadá to dost náročně ale přitom je to velice příjemná práce..:)

Nejhezčí jsou chvilky v parku, když si děti hrají nebo když se v autě začnou neskutečným způsobem smát, musím se pak smát také a jsem ve veselé náladě..:) Město Plymouth je navíc překrásné. Neviděla jsem nikdy nic hezčího. Nádherné čtvrtě, jeden baráček vedle druhého, pravidla silničního provozu mají naprosto odlinný, každý tu má velké auto ( a to není legrace..:D každej si tu jezdí jeepama nebo humrama).... Přidám fotky..:) 

Včera jsme byly s Mary s kavárně kde se schází každé pondělí s přáteli. Bylo to krásné. Daly jsme si kafe a šly se usadit do křesel a gaučů a mezitím tam chodily místní zpěváci a hrály na kytaru a zpívaly. Něco jako karaoke jen s vlastním textem a muzikou..:) Mělo to své zvláštní kouzlo. Seznámila jsem se tu již s pár lidmi a jsem ráda že tu někoho znám. Všichni se mi nabídli s pomocí a já jsem za to ráda. 

Další hezká věc co mě tu potkala je, že potkáváme lidi na ulici, oni se s námi zastaví a povídají si, nebo na vás jen tak mávají a usmívají se..:) a to i když je vůbec neznám..:) 

V neděli jsme měly meeting s au pair holkama. Setkala jsem se zde s třemi českými děvčaty..:) Udělalo mi to radost že tu nejsem sama. Meeting byl krásnej. Hrály jsme laser game a pak golf. Doufám jen že se bude dít spousta dalších hezkých událostí..:) 

3.

Hello from Michigan

Ahojky všichni, tak vás už konečně zdravím z Michoganu z menšího městečka Plymouth. Abych na něco nezapoměla tak začnu od samého začátku jak vše probíhalo a jak jsem vše zvládla..:)

Den před odletem jsem měla doma krásnou rozlučku s dortem, chlebíčkama a dalším jídlem, dostala jsem foták a další instrukce jak se chovat v USA a co dělat a nedělat..:D Jakmile jsem měla vše sbaleno, šla jsem si na chvilku lehnout, jelikož nám to letělo v podělí 15.4 v 6:00h ráno a my tam máme být o 2 hodiny dříve..:)
Cesta do Prahy byla velice rychlá a fotka s mamkou pod nápisem Letiště Václava Havla nesměla chybět..:D Na letišti jsem hledala holky co mají stejnou cestu jako já, naštěstí na mě Lucka mávala takže jsem je našla v pořádku. Rozloučila jsem se s mamkou a pokračovala s holkama k odbavování.

Nikdy bych nečekala jak strašně bude všechno složité a kolik věcí se bude muset podstoupit než konečně nasedneš do letadla.. Kdybych letěla sama tak jsem fakticky v háji. Naštěstí jsem měla holky. Let do Frankfurtu byl velice rychlý, sotva jsme vzlétly, hned jsme zase byly na zemi..:) Hlavně jsem se nemohla odpoutat od okénka..:D Ve frankfurtu se naše skupina rozdělila a my asi za hodinku a půl seděly v letadle do NY.  Cesta z Frankfurtu do NY byla neskutečně dlouhá a unavující. Sice sem měla radost z vynikajícího jídla ale bylo ho málo..:D na tom jsme se s holkama shodly..:) Na letišti v NY nás vyzvedla paní, která nám a Německým holkám pomohla dostat se do hotelu jménem Sheraton. V hotelu jsme si vyslechly základní školení a pak měly volno. Všechny jsme byly hodě unavené a šly brzo spát jelikož druhý den byl budíček v 6 hodin ráno, snídaně a pak od 8 hodin školení.

Vše v hotelu probíhalo jak mělo, školení bylo neskutečně dlouhé ale aspon trochu naučné. Ten den jsme jely a výlet do New York City, kde jsme viděly snad vše co k NY patří..:) Nejlepší bylo stejně stát na Times Square...:)  Opravdu jsem z toho výletu byla neskutečně nadšená. Další den stejný koloběh budíčku, snídaně a školení. Po školní jsme s holkama jely do Obchodního domu a pak se najedly v místní restauraci. Poslední den jsme měly školení jen do 11 hodin. Po školení oběd a následně směr na letiště. Letěla jsem naštěstí s holčinou která se mnou sdílela pokoj, takže jsem se tolik nebála že něco zmrvím.:D Na letišti jsme čekaly přes 3 hodiny, jelikož náš let pořád odkládaly díky počasí v Detroitu. Kolem 7 hodiny jsem konečně seděla v letadle směr Detoit. Město kde se narodil třeba Eminem nebo Madonna..:D

Po příletu do Detroitu jsem si šla vyzvednout kufry a právě tam na mě čekala moje rodinka. HM, Mary (aktuální au pair), Elisa, Ella, Braelyn a Bryden. Se všemi jsem se přivítala a HM mě dokonce i objala. Bylo to krásný jak se se mnou všechny děti chtěly objímat a všechny mluvily najednou jen aby mi sdělily svoje zážitky a co mi všechno chtějí ukázat. Sedly jsme do auta a jely směr Plymouth. Po cestě jsem si povídala s Elisou a Ellou. Jsem ráda že měly pořád nějaký témata. HM se pořád ptala jestli nemám hlad a jestli chci zastavit aspon v Mekáči, já hlad neměla tak sem říkala že ne. Nakonec tam stejně zajela a koupila všem aspon zmrzlinu..:) Po příchodu domu jsme si povídali a nakonec šly s Mary spát do našeho pokoje. Ona sama si ustlala na zemi a já spala v posteli. Vše bylo tak jak sem si představovala. Pokoj krásnej, prázdnej a připravenej pro mě k bydlení.

Další den jsme začaly se vším co bylo potřeba jako každodenní rituál. Zařizovala jsem si všechny věci co potřebuju pro bydlení tady, snažila jsem se pochopit pravidla silničního provozu a Mary mi vše vysvětlovala. Nakonec dnes 20.4 přijela místní Area Director a ptala se na všechny možné informace..:) Vše proběhlo v pořádku a já tu ted sedím s notebookem na klíně, píšu svůj blog a vzpomínám na to co jsem tu už stihla zažít. Doufám jen že to tu bude tak krásné jaké to tu je.