18. března 2013

AMBASÁDA......

Tak jsem dnes úspěšně zvládla návštěvu Americké ambasády v Praze.:)
Večer před odjezdem do Prahy jsem si asi 10x zkontrolovala všechny dokumenty jestli mám opravdu vše a ukázalo se že mi chybí obálka. Dalším mím překvapením bylo že pošta i papírnictví má otevřeno od 8 hodin ráno, jenže autobus do Prahy mi odjížděl v 8. Začala jsem tedy hledat papírnictví v okruhu Karlova mostu, abych to neměla tak daleko. Našla jsem v ulici Valentinské, která je kousek od mého cíle..

Ráno jsem se vzbudila, přichystala se a vyrazila na autobus. Cesta utekla velice rychle a na Černém mostu jsem nasedla na metro směr Staroměstská. Trošku jsem bloudila než jsem našla to hledané papírnictví ale nakonec úspěšně. Po zakoupení obálky jsem se snažila zorientovat a najít cestu ke Karlovu mostu. Dokonce jsem potkala kominíka a hned se snažila najít nějaký knoflík na sobě..:D Zjistila jsem že mám jen jeden na kalhotách a v tu chvíli se na mě podíval a krásně se usmál.:D Asi to bylo znamení..

Tady je mapka jak (úspěšně) najít Ambasádu..:)


Našla jsem Karlův most, přešla přez něj a objevila se na Malostranském náměstí. Podle mapy jsem se měla vydat první ulicí doleva a jít pořád nahoru a najít Schönborský palác, ale trošku jsem se ztratila. Nakonec mě místní navedli. Nakonec jsem dorazila na místo ale pořád jsem neviděla budovu s nějakým nápisem ambasáda. Tak jsem se zeptala policistů co tam stály a vysmály se mi do obličeje s tím že na domě visela vlajka USA..:D Přešla jsem k hlídačům, kteří mě měli napsanou na seznamu a pustili mě dovnitř. Tam mě překvapila rozsáhlá prohlídka mého oblečení a kabelky. Průchod rámem na detekci kovu a podobně. Telefon a MP4 jsem musela nechat u nich. S číslem připnutým na mikče jsem se vydala po schodech nahoru.

V prvním patře již čekalo několik lidí. Přistoupila jsem k okénku č. 1, dle instrukcí n zdi. Odevzdala jsem pas, dokumenty a pak následně i poplatek 160 dolarů. Fotku po mě nechtěly což jsem se divila. Následně jsem se posadila v čekárně a vyčkávala na ohlášení svého jména. Trvalo asi 35 minut než si mě zavolal milej pán v okénku. Mluvil se mnou anglicky, nechala jsem tam otisky prstů a pak se mě ptal na informace proč tam jedu, kolik budu hlídat děti a co chci dělat po návratu domů. Nakonec mi popřál štastnej let a bylo po všem. Dole jsem si vyzvedla pár věci a odcházela s příjemným pocitem že jsem to zvládla. Děkuji kominíčkovi co mi dodal odvahu a prckům z USA za krásný obrázek..:)

Ted už mě jen čeká návštěva SA, předání poplatku, výroba projektu a vyzvednutí letenek....